Zdražování energií v ČR: co říkají čísla za poslední rok?

Co se stalo s cenami elektřiny a plynu

Podle dat Energetického regulačního úřadu vzrostly průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v roce 2023 o 18 % oproti předchozímu roku, zatímco ceny plynu poklesly o přibližně 11 % po prudkém vrcholu z roku 2022. Tento zdánlivě protichůdný vývoj má konkrétní příčiny: elektřina je stále více navázána na ceny emisních povolenek a obnovitelných zdrojů, zatímco plyn těží z normalizace dodávek přes alternativní trasy a ze zásobníků naplněných nad 95 % kapacity. Pro průměrnou českou domácnost spotřebovávající 3 500 kWh elektřiny ročně to znamenalo nárůst výdajů přibližně o 2 800 Kč ročně. Domácnosti vytápěné plynem naproti tomu ušetřily v průměru 3 500 Kč oproti sazbám platným na přelomu roku 2022 a 2023. Klíčovým faktorem pro vývoj cen v roce 2024 zůstává cena emisních povolenek v systému EU ETS, která se pohybuje kolem 60 eur za tunu CO₂, a vývoj globálního trhu se zkapalněným zemním plynem. Česká republika je jako čistý importér energií na tyto vnější faktory obzvlášť citlivá, a proto lokální regulační opatření mohou tlumit výkyvy jen částečně.

Co to znamená pro rodinné rozpočty

Energetická chudoba — tedy stav, kdy domácnost vydává více než 10 % příjmu na energie — se podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu dotýká přibližně 12 % českých domácností, přičemž největší koncentrace je v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vládní příspěvek na bydlení a mimořádná úsporná opatření z let 2022–2023 pomohla část dopadů zmírnit, ale s ukončením některých subvencí se tlak na nízkopříjmové domácnosti znovu zvyšuje. Odborníci upozorňují, že rychlá výstavba nové jaderné kapacity — Doosan Škoda Power a ČEZ plánují rozšíření Dukovan — může střednědobě zlepšit cenovou stabilitu, ale stavba trvá nejméně deset let. Do té doby zůstávají ceny energií jednou z nejnepředvídatelnějších položek rodinného rozpočtu.